Le Manie

30.06.2009

 

(přes Madonna della Neve)

 

Kratší trasa, která se dá jednoduše zvládnout klidně na večer po celodenním flákáním se třeba na pláži. Vyšvihne vás do terénů padajících rovnou do moře a cestou dolů se budete kochat výhledy na Ligurskou riviéru. Samozřejmě opět oceníte fantazii budovatelů FR/DH singlíčků. Na planině Le Manie se také odehrává profláklá 24h Finale.  

Startujeme ve FinalePia. Po silnici směrem Calvisio (Via Calvisio) podél říčního koryta ze začátku velice mírně začínáme nabírat vejšku. Jedeme stále po hlavní a zhruba po 5 kilometrech odbočujeme prudce doprava (Via Portio) směr Rocca, Portio, Meirone. Stále po asfaltu (nyní se to už krapet strmí) a míříme ke křižovatce (3 km, cca 300 m.n.m.), kde nelze již přehlédnout šipku doprava s nápisem LE MANIE. Pokračujeme vpravo, ale zhruba po 150 m u odbočky s nápisem a symbolem Cimitero (hřbitov) odbočujeme z hlavní doprava (Via San Giacomo). Je třeba toto odbočení dobře pohlídat, my jsme měli krapet problém to na první pokus správně trefit. Opouštíme asfalt a stoupáme po šoteru se značkou červené jednosměrky na vyhlídku Bric dei Monti (411 m.n.m.). Zastávka zde nahoře v nejvyšším bodě trasy opravdu stojí za to. Je téměř nutná a potřebná k lehoučkýmu doupravení či doplnění výstroje (rukavice, triko s dlouhym, přišponovat kulicha…) a doladění šemíka pro cestu dolů. Můžete se rozhodnout, kterou trasu zvolit z vyhlídky dolů. Cesty dolů jsou dobře viditelné a nelze si je splést díky viditelným stopám po bikách. Buďto se o pár metrů vrátit zpět a odbočit vlevo anebo pokračovat směr moře rovnou za nosem. My se pouštíme druhou variantou po singlu, který je v přímce příjezdové cesty na vyhlídku (máme ji přímo za zády) dolů a rychle mizíme jeden druhému v dosti zarostlém, ale vynikajícím terénu. Po ujetých několika málo metrech (cca 20) je ovšem nutné držet se vlevo, neboť cesty vpravo brzy končí neprůjezdným křovinným zátarasem. Po několika stech metrech přijíždíme do úseku, který má tendenci se stáčet vlevo do vymletého koryta a je trochu techničtější. V tomto místě lze též pokračovat rovně a vyhnout se následnému stoupání po asfaltu, tuto variantu ale nemáme prověřenou. Po zhruba kilometru tedy vjíždíme na chvíli na hlavní, po které stoupáme zhruba kilometr lehce do kopce, k rozcestí v sedle za zatáčkou a odbočujeme vlevo na šotolinu (vpravo je vidět vyjetá hlavní stopa zmíněné druhé varianty). Tady začíná závěrečné nabrání výškových metrů. Po 150 metrech odbočujeme doprava na poměrně přísný stoupání, kterým se dostaneme zhruba za půl kilometru na Bric dei Crovi (386 m.n.m.), důležité rozcestí. Jedeme mírně vlevo směrem k moři po super prašném singlu mezi klečí dolů na další důležitou křižovatku (1 – 1,5 km) v tuto chvíli už velice dobře značených FR/DH cest. Odtud se dá jet rovně, tedy pokračovat ve směru, nebo zatočit prudce vracečku doprava a nebo jet střední cestou jako my vpravo. Odbočení na tuto cestu je taky vyznačené šipkou na zemi a červenými kolečky s nápisem XX. Právě vjíždíme s nadšením do závěru Le Manie! V tuto chvíli již není třeba popisovat další navigační body jelikož tento dobře značený FR/DH trail vás vždy dovede k moři do Varigotti. V této části je také možné sem tam zvolit lehčí či těžší variantu sjezdu. Sjíždíme Le Manii po hřebenu, který trčí přímo z pobřeží a nemůžeme se zbavit těch super pocitů, kdeže jsme se to vlastně vůbec octli. Po skalním úseku přijíždíme do serpentin a jimi se dostáváme do cíle dnešní trasy Varigotti.

Krojc&Dudi

Kreuzberg.lt je zde od roku 2001, původně jako seznam tras, který jsme tou dobou jezdili na Gardě v domnění, že nic lepšího není a taky jako bikový průvodce okolím Litoměřic. Časem se krojcik proměnil v časosběrný blog, mapující bikové i nebikové aktivity a také přibyly popisy tras z oblasti Finale Ligure. Jak známo, během roku 2014 krojc takříkajíc zdechnul a to i mj. žalostným přístupem provozovatele hostingu, který jinak o svých službách mluví pouze v superlativech.
Nevertheless, hledět se má kupředu, nikoliv nazpět. Nostalgické sekce Gardy a Finale snad i v době GPS někomu k něčemu budou, proto tu zůstavají v nezmeněné podobě z let 2000-2003, resp. 2009-2010 a k nim budou postupně přibývat další, který jsme mezitim navštívili. Snad poslouží jako původní Kreuzberg. Happy trails!!