NatoBase/Feglino

09.09.2008

Trasa, která nahoru spojuje Feglino a Nato Base asfaltem, opačným směrem je to opět přehlídka zručnosti místních trailbuilders. Žádná epická XC záležitost – prostě nejkratší cestou k tomu, kvůli čemu jsme tady: 700 výškových metrů dolu po singlech.

 

Začínáme ve Via Brunenghi u hotelu Derby a jednoduše míříme údolím Aquily směr Feglino. Přesně pod dálničním mostem odbočujeme doleva a začínáme docela strmě nabírat nadmořské metry v serpentinách směr Carbuta až ke křižovatce u kostela S. Rocco (pozor, neodbočovat podle šipek TRAIL směr Cia!), kde se dáváme doprava a pokračujem po SP23 opět až k odbočce doprava na Pian dei Corsi (asi v 800 mnm je pomníček a pramen s pitnou vodou). Nyní už zbývá dorazit jen několik zbylých výškových metrů k základně a větrným elektrárnám. Mijíme po pravé ruce betonovou plochu a míříme k hlavní bráně základny, kde je přímo u dévéťárny díra v plotu. Mezi budovami dojedeme k protilehlému východnímu plotu, kde na nás už čeká otvor (viz obr), což je začátek cesty dolu. Za plotem najíždíme rovně na trail (ne podél plotu doprava), hned po 10m se ale na rozdvojce dáváme vlevo. Sledujeme trail a na všech rozdvojkách se držíme vždy vlevo. Tento první úsek není tak prudký, dá se jet relativně rychle a plynule, nicméně za chvíli tu máme opět pony rodeo – klopenice, vracečky, skalnaté schody atd., atd. Přejíždíme cestu, opět se všude držíme vlevo (někde v těchto místech je na pár metrech sklon tak brutální, že se některým jedincům může udělat nevolno), křížíme SP23 a vrháme se do posledního úseku vrchní části. Ten se pak před výjezdem zpět na SP23 slučuje (stejně jako ostatní) s trailem Sentiero H. Celkem mazec. Jsme zpátky na asfaltu a za sebou mínus 400 výškových na 2,5 km. Nyní je bohužel potřeba přejet (opět se ta nuda dá zmírnit odbočením na peprný úsek před Madonnou delle Grazia, viz popis Sentiero H) něco přes 1,5 km po asfaltu k odbočce do Feglina. Ta se hledá poměrně snadno: je to odbočka doleva přesně mezi Via Beretta, což šotrvég po levé straně označený červeným trojúhelníkem a jedinou samotou právě po levé ruce. Zde se tedy můžete připravit na další lahůdku. Tato část není nově postavená, je ale v perfektnim stavu díky údržbě a má více přirozený charakter. Nádhera, dostáváme se do údolí, přejíždíme Aquilu a jsme ve Feglinu. Opět pod dálnici, dáváme jedno, hladina endorfinu klesá a my to hrneme po áčku zpátky do Finale. 30,5 km celkem.

 

Krojc&Dudi

Kreuzberg.lt je zde od roku 2001, původně jako seznam tras, který jsme tou dobou jezdili na Gardě v domnění, že nic lepšího není a taky jako bikový průvodce okolím Litoměřic. Časem se krojcik proměnil v časosběrný blog, mapující bikové i nebikové aktivity a také přibyly popisy tras z oblasti Finale Ligure. Jak známo, během roku 2014 krojc takříkajíc zdechnul a to i mj. žalostným přístupem provozovatele hostingu, který jinak o svých službách mluví pouze v superlativech.
Nevertheless, hledět se má kupředu, nikoliv nazpět. Nostalgické sekce Gardy a Finale snad i v době GPS někomu k něčemu budou, proto tu zůstavají v nezmeněné podobě z let 2000-2003, resp. 2009-2010 a k nim budou postupně přibývat další, který jsme mezitim navštívili. Snad poslouží jako původní Kreuzberg. Happy trails!!