Passo Tremalzo

1850 m / 09.09.2002

 

Pozn.: Vzhledem k všeobecně známé dočasné neprůjezdnosti oblíbené bikerské cesty z Rivy do Pregasiny jsou zde dvě varianty dojezdu od Rif. Baita Segala. V období opravy cesty Ponale jsme to řešili parkováním přímo v Molině di Ledro nebo HC vložkou v podobě průjezdu silničního tunelu Riva-Ledro.

 

Z Moliny tedy opět po roce vyrážíme na Tremalzo. Po objetí Lago di Ledro jsme jeli po hlavní (rovina) do vesničky Tiarno di Sopra (749 m n.m.). Následoval mírný sjezd stále po hlavní kolem jezírka Laghetto d’Ampola k chatě Ampola (730 m n.m., avšak jak uvádějí bombardéři z C.A.C., k jezirku lze nyní dojet i po nově zbudovaném cyklovégu z Pieve di Ledro), kde jsme se dali doleva po asfaltové silnici, po které by projel i autobus Karosa (jak naznačil Zdeněk Bartoš, z jehož popisu jsme vycházeli, díky Zdendo), směr Passo di Tremalzo. Po zhruba 13ti kilometrovém stoupání s převýšením +935m, jsme se vyšvihli na již zmíněném kultovním místě s názvem Passo di Tremalzo (1665 m n.m.). V chatě Garda, která se nachází na konci asfaltového stoupání je možné nabrat vodu nebo se v případě deště ohřát. Odtud již chybělo pár metrů k tunelu Tremalzo, který je proražen pod sedlem Bocca di Val Marza (nejvyšší dosažená výška dne 1850 m n.m.), a po jehož projetí začíná legendární sjezd Tremalzo. Sjetím 35 serpentin po šotolině (bacha na orgasmus) a několika tunelů jsme se dostali o nějakých –610 m níž a 10 km dál do sedla Passo Nota (1240 m n.m.). Po poslední zkušenosti je ale třeba konstatovat, že cesta je oproti dřívějším letům hodně vyspravená, takže jsme na vlastní oči viděli němčíka, kterej dal komplet Tremalzo s prstem v nose v audině 80ce. V sedle Nota je chata, kterou tam maj Alpini (varianta), čili příležitost doplnit tekutiny. Dále jsme stoupali po lesní cestě č. 421 do sedla Passo di Bestana, odkud cesta klesá spoustou zatáček do sedla Bocca dei Fortini a pokračuje k chatě bez správce Baita Segala (1250 m n.m.). Tady jsou volně k dispozici tekutiny (pivko, vínko, nealko) a jídlo. Je ale pravidlem, že kdo si co vezme či zkonzumuje, zaplatí do zabudované pokladničky zhruba odpovídající částku. Na tomto místě se musíte rozhodnout kudy dál.

 

Varianta zpátky k Ledru:
Po občerstvení jsme se vrátili necelý kilometr k rozcestí, kde jsme odbočili doprava (z pohledu příjezdu od Rif. B. Segala) podle dřevěné šipky s cyklistou ukazující směr k bodu Doss de Trat a Lago di Ledro. Zde jsme potkali značně překvapeného turistu, který se divil, že se tudy chceme dát na kole, že to je prej nesjízdný. Snažil se nás přesvědčit, že toto není rozhodně cyklostezka, a že jedeme úplně blbě. Opak byl pravdou. Cesta lesem po super šoteru neměla tu nejmenší chybu. Sjezdem jsme se dostali přes Doss de Trat (900 m n. m.) až na asfaltovou silničku vedoucí k Ledru.

 

tremalzo_track

 

Zde je orientace v častých odbočkách velice jednoduchá. Všechny cesty doleva dolů vedou k jezeru. My jsme na parkoviště u jezera, kde jsme parkovali, dojeli velice pohodlně přes část Legos, která leží přímo nad Molinou di Ledro. Pokud tuto alternativu využijete, tak si můžete bejt jistý, že o žádnou větší lahůdku nepříjdete, protože sjezd z hřebenu Fortini je taky pikantérie.

 

Varianta do Pregasiny:

Od chaty jsme sjeli po kamenité stezce do sedla Passo Guil (1209 m n.m., sedlo není označeno), zde je křižovatka, kterou je nutné projet rovně, zn. č. 422, po úzké cestě na vyhlídku do sedla Roccolo di Nembra (1175 m n. m.). Odtud jsme pokračovali převážně po vrstevnici nebo s mírným klesáním ve svahu vysoko nad hladinou Lago di Garda do sedla Passo Rochetta (1158 m n.m.), kde je železná závora. Za závorou jsme se dali na křižovatce doleva a technicky náročnou pasáží mezi kořeny a velkými kameny jsme přijeli na šotolinovou cestu s křižovatkou, kde jsme odbočili doprava směr 422bis Malga Palaer. Nedoporučuji pokračovat vlevo do Pregasiny, jelikož cesta je místy nesjízdná a na závěr velmi strmá. Po vyjetí velice krátkého stoupání jsme projeli podél samoty Malga Palaer a stále již jen klesali na rozcestí u vyhlídky Larici (903 m n.m.) a pak prudkými serpentinami po střídavě betonové cestě až ke kostelu ve vsi Pregasina (534 m n.m.). Odtud jsme dostali pohodlně do Rivy nad Gardou po staré, dobré Ponale.

 

Trasa Tremalzo patří na Gardě mezi klasiku a neměla by rozhodně v týdenním rozpisu chybět.

 

Mapa, GPX: everytrail.com

Krojc&Dudi

Kreuzberg.lt je zde od roku 2001, původně jako seznam tras, který jsme tou dobou jezdili na Gardě v domnění, že nic lepšího není a taky jako bikový průvodce okolím Litoměřic. Časem se krojcik proměnil v časosběrný blog, mapující bikové i nebikové aktivity a také přibyly popisy tras z oblasti Finale Ligure. Jak známo, během roku 2014 krojc takříkajíc zdechnul a to i mj. žalostným přístupem provozovatele hostingu, který jinak o svých službách mluví pouze v superlativech.
Nevertheless, hledět se má kupředu, nikoliv nazpět. Nostalgické sekce Gardy a Finale snad i v době GPS někomu k něčemu budou, proto tu zůstavají v nezmeněné podobě z let 2000-2003, resp. 2009-2010 a k nim budou postupně přibývat další, který jsme mezitim navštívili. Snad poslouží jako původní Kreuzberg. Happy trails!!